Mikroregion Náměšťsko - Oficiální internetové stránky svazku obcí  

HISTORIE OBCE

Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nichž některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078. Zakladateli Třebíčského kláštera byli bratři, knížata Litold znojemský a Oldřich brněnský. Řeka Jihlava tvořila přirozenou hranici mezi obcemi darovanými klášteru svými zakladateli. Obce na pravém břehu daroval kníže Litold, na levém kníže Oldřich. V této zakládací listině je tedy první zmínka o obci Studenec.

Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera až do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč až do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny. V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po jeho smrti v roce 1567 připadla pak obec do majetku pánů z Žerotína. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka.

Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli až do roku 1733, kdy náměšťská větev vymřela. V dalších letech bylo náměšťské panství krátce v majetku rodu hrabat z Enkenvoirtu, kteří již v roce 1752 prodávají Náměšť a okolí hraběti Bedřichu Vilémovi Haugwitzovi. Přesto však během svého krátkého působení v Náměšti a okolí vybudovali kamenný most přes řeku Oslavu, špitál pro zestárlé služebnictvo a obnovili kostel sv. Jana Křtitele. Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.

Po Bedřichu Vilémovi se v roce 1765 ujímá náměšťského dědictví Karel Vilém Haugwitz a po něm pak v roce 1795 Jindřich Vilém Haugwitz. Ten začal podporovat tovární výrobu a na místě bývalého kapucínského kláštera založil továrnu na sukno. Za jeho vlády, roku 1821, vypukla v celé jihozápadní Moravě velká robotní vzpoura, jíž se zúčastnily i některé obce náměšťského panství včetně obce Studenec. Tyto snahy však byly potlačeny. Haugwitzové pak vládli na Náměšťsku až do roku 1945.

Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše. Po válce byli odsunuti do Německa nebo jiné ciziny. Hagwitzové navštěvují příležitostně svou bývalou vlast a místem jejich setkání se stal již tradičně zámek v Náměšti nad Oslavou.

Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.

První pečeť

je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou.
Datování: Před rokem 1749.

Druhá pečeť

je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ.
Datování: Před rokem 1839.

Třetí pečeť

je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky.
Opis: Studenetz.
Datování: Před rokem 1858